Ski

Proměny Labe

7. června 2015 v 21:46 | a l m a

Mölltaler Gletscher

8. listopadu 2010 v 20:10 | a l m a

        V jižní části Rakouska, v oblasti Korutan, se nachází Möltalský ledovec s nejvyšší horou Schareck (3.122 m). Pohoří patří do oblasti Vysokých Taur. Převládající horninou je rula, žula, svory a břidlice.
Skiareál je skoro nový. Mölltalský ledovec byl zpřístupněn lanovkami až v roce 1988, novější je jen Pitztal. Prostřednictvím Ledovcového Expresu (pozemní lanovkou) jsme byli od parkoviště do lyžařského střediska převezeni za pouhých osm minut k lyžařskému centru v Centrální stanici v nadmořské výšce 2.200 m. Délka tunelu je 4.718 m a představuje převýšení 1000 m. Odtud vede lanovková dráha Ledového jezera (Eissebahn) až k horské stanici (2.800 m) - ke Skleněnému paláci. Tato panoramatická restaurace se sluneční terasou a lehátky nabízí veškerý servis a komfort sportovní i alimentární. V celém areálu pak jsou k dispozici např. šestisedačková lanovka (Ledovcový Jet) vedoucí na špici hory (3.122 m) a souběžná dvousedačková lanovka vedoucí tamtéž. Tato nekrytá lanová dráha nám byla v úžasném slunném a teplém počasí milejší nežli šestisedačka s vyklápěcím plexisklem. Hlavně jsme však pociťovali intenzívní a hmatatelnou volnost, nádherný rozhled po modrých třítisícovkách a osamocení ve vzdušném pásu nad sjíždějícími postavičkami lyžařů. Velká nádhera a mocný zážitek.
Na dolní stanici dvojsedačky Klühlspies se nachází jezero Hochwurtenspeicher (2.417 m). Další jezírko (Eissee)je na opačné straně v terénu pod lanovkou vedoucí k restauraci Eissee.
Sjezdy, sršící sníh pod patkami lyží, pohyb s proudem větru v protisměru, to vše ukováno bílou a opět Bílou - v prostoru, který prostupuje náš pohled i dech a jehož absenci bych v tu chvíli snad nepřežila. Vše je nutné a potřebné a přitom jde pouze o přítomnost ve 3.000 m nad mořem. Nelze předat dojmy těm, kteří nevystoupali do míst drsných i vlídných, očistných jak jarní déšť s platnými a neměnnými zákonitostmi přírody. Mám najednou pocit, že jsem byla hodná a smím.... Vstoupit někam, kde nejsou podmínky pro člověka vhodné ale s určitou mírou štěstí a pokory si smím ochutnat jaké to je. A bylo to velmi fascinující, silné, nekonečně ulpívající na každém mém nádechu, tepu , pohybu...
Ten, kdo si myslí, že jde pouze o lyžařský sjezd je na omylu. Tam, vysoko na svahu je přítomna síla a životnost, které je možno si nabrat. A já jsem tak učinila.


1


2


3


4

Monte Bondone

9. ledna 2010 v 0:53 | a l m a


MONTE BONDONE
(deník volně psaný)
4.1.-8.1.2010
Měsíc se houpal na zádech a občas laškovně vykukoval z mlžných cárů. Vypadal jako osamělá loďka na Nočním Oceánu. Mohla bych si číst - pomyslela jsem si (při měsíci) . Kupodivu mne přitahují ponurá líčení bezvýchodných osudů postaviček zasazených do 19. století. Dostojevskij. Zločin a trest. Duševní souboj mezi snem a realitou, zvrácenost lidské morálky, souboj dobra a zla ... v podstatě děj před více jak 100 lety, jakoby byl vsazen do současnosti. Zítra - což je již vlastně dnes - přesně hodina existence raného čtvrtku ... nový sníh stále nenapadl, nezbývá než doufat, že ledové plotny na sjezdovkách, které se odpoledne vytvořily, budou rolbami odstraněny. Velice mne vzrušuje to, jaký bude mít dnešní den Název. Ten včerejší byl ve jménu obdivu mohutnosti a barvitosti horstev, jejich odpoledních melancholických temných stínů dekorovaných zacházejícím sluncem, které zabarvilo bílé špičky skalisek něžnou oranžovou. Při pohledu z lanovkové stanice Palon dojem ještě více umocňovalo sevření okolních horských masívů zprava a zleva a svoboda volnosti směrem do údolí s nepatrnými kostkami domků městečka Trenta protkaným stuhami silnic. To odpoledne byla velmi dobrá viditelnost a při našich sjezdech jsme hojně využívali každou zastávku k obdivným pohledům po údolí. V průseku lanové dráhy se na obou stranách červenaly jeřabiny. Rudé střapce na holých větvích vypadaly nesmírně elegantně. A což teprve, když je slabý poprašek sněhu vyšňořil rudobílým dekorem.
Čtvrteční den se narodil skleněný a neposkvrněný. Bílé kouřové mraky pluly v cárech nad černými špicemi smrků, které se táhly na horizontu. Již od rána si sluníčko snažilo prosvítit cestu přes bílou mlhovinu a kolem poledního již citelně hřálo. Na vrcholku sjezdovky bylo slyšet , jak ticho šumí. Strmý sráz pod námi byl vyplněn bílou vatou a ta voněla jako ohromná prádelna. V této husté bílé hmotě poletovali neznámí černí ptáci. Připomínali makety v obrovském těžítku, kterým si kdosi pohrává a neživí černí ptáci s rozepjatými křídly zcela neslyšně plachtí vpravo a pak zase vlevo nebo se skryjí do oparu úplně.
Ale tento den byl zajímavý i něčím jiným. Jednak jsem se dočkala prosluněné hotelové terasy půl hodiny před obědem i skládacího vyrudlého lehátka, na kterém jsem s lyžařskou přílbou na klíně, chytala sluneční teplo. Avšak nejstěžejnější bylo označení tohoto dne jako DEN OPOUŠTĚNÍ. Opustilo mne sevření, tíseň z přílišného fyzického vypětí a nahradil ho pocit jistoty. Opuštěně jsem také plula vzduchem, sama, v sedátku lanovky, a naprosto "nad věcí" i nad vrcholky stromů, nad malými postavičkami sjíždějících lyžařů jsem si vychutnávala jedinečnost samoty. To proto, že se mi nedostávalo chuti vystoupat lanovkou na nejvyšší vrcholek, na Gran Pistu. Napadlo mne přitom, že by stálo za to, v tomto rozpoložení, opustit některé své přežité vlastnosti. Nedůvěru, nepřizpůsobivost, nelásku k zelí nebo třeba bych se konečně mohla začít učit angličtinu, probrat svoje všechny knížky tak, abych věděla o všech a ony zas o mě. Vypadá to možná jako nějaká novoroční předsevzetí. Ale ne, je to jen způsobeno silou horského slunce. Jeho teplo a jas nabíjí energií a dává sílu s chutí pokračovat v úsilí. V úsilí žít a přežít, překonávat a zůstávat. Přemýšlet, postupovat, míjet nepodstatné, neupadat do bezvědomí, žasnout a užasnout, otevírat nepoznané, vystoupat do výšek a dokázat klesat do údolí, ukrýt se sám před sebou , běžet pozpátku .......
Odehrává se snad náš život v částech či v etapách? Kdy jednotlivé díly jsou méně důležité, než ty druhé, významnější? A jakou měrou se podílíme my na plynulém přestupu z jednotlivých stanovišť na další, dokonalejší?
 
 

Reklama